Přebytek elektřiny nikdy nebyl – snad už to víme všichni
Společnost se samozřejmě bez elektřiny neobejde. Už proto ne, že kdyby všichni šli lovit ryby, velmi brzy by je všechny vylovili a neměli by co do úst. Z tohoto úhlu pohledu je samozřejmě rozhlasová otázka v podstatě nesmyslná – beru ji však jako pokus upoutat pozornost veřejnosti na velmi odborné téma, jemuž se říká „energetická bezpečnost“, a které bezpochyby patří ke klíčovým úkolům hospodářské politiky státu.
Nechci se v tuto chvíli věnovat problematice závislosti na dovozu plynu a ropy (čímž neříkám, že by byla méně důležitá) a chci se zaměřit právě na elektřinu. Není to tak dávno, kdy u nás především odpůrci jaderné energie tvrdili, že uvažovat o dalších, nejen jaderných zdrojích není potřeba, a kdy to dokonce Strana zelených jako jeden z koaličních partnerů prosadila do programového prohlášení vlády. Argumentovalo se přitom tvrzením, že jsme vývozcem elektřiny, že v Evropě je jí dostatek a že velkou část produkce pokryjí ekologicky příznivější zdroje. Pár let stačilo, aby se ukázalo, že skeptici tehdy měli pravdu. Přinejmenším to pochopili i Němci, kteří před deseti lety sami sobě uložili zákaz dalšího rozvoje jaderné energetiky. O uplynulém víkendu od tohoto rozhodnutí definitivně couvli a umožní pokračování provozu za původně stanovené limity.
Proč je vlastně zajištění stabilní dodávky elektřiny tak složitou problematikou?
Jednak proto, že příprava a výstavba každé elektrárny je dlouhodobou záležitostí. Starat se letos, jestli budeme mít příští rok dost elektřiny, by bylo neskonale pozdě. V energetice se investuje na několik desítek let dopředu.
Pak také proto, že vyrobenou elektřinu je nutno z několika málo míst distribuovat prakticky na celé území, aby někde nevznikaly přebytky a jinde deficity. Prakticky jakákoliv investice ve prospěch kvality dodávek elektřiny a průchodnosti přenosové a distribuční soustavy se však potkává prakticky s týmiž problémy, jako výstavba dálnic a železničních tratí. Všichni chápou jejich potřebnost, ale nikdo je nechce mít za humny.
A do třetice je elektřina složitým tématem proto, že ji lze jen obtížně skladovat a její výroba musí do značné míry kopírovat aktuální poptávku. Část v danou chvíli přebytečné elektřiny je sice možné využít v přečerpávacích elektrárnách a přečerpanou vodu později – ve chvílích vyšší spotřeby – znovu turbínou přeměnit na elektřinu. Takových elektráren ale není k dispozici nekonečné množství a přehrady kromě toho mají na řekách i jiný než energetický účel, přinejmenším vodohospodáři jejich pomocí regulují vodní stavy, brzdí povodňové vlny a podobně.
Velkou komplikací jsou v tomto ohledu samozřejmě různé alternativní zdroje, ať už větrné elektrárny nebo solární panely. V zimě je světlo jen nějakých osm hodin denně, špičková spotřeba je ráno i večer v době, kdy je tma. Solární panely jsou v tu chvíli k nepotřebě a v síti tak musí být dostatek konvenčních zdrojů, které potřebný proud vyrobí. Ty jsou ale pro změnu k nepotřebě, když v létě svítí slunce dlouho a spotřeba elektřiny je nižší, protože se přinejmenším nepoužívá na vytápění. V podstatě přitom z technických důvodů platí, že jaký objem instalovaného výkonu je v neregulovatelných zdrojích, tak vysoká rezerva musí být připravena v záloze.
Že je ekonomicky náročné budovat konvenční elektrárny, které se používají méně, než by mohly, je zjevné. Nemluvě o tom, o čem se tolik mluví v posledních týdnech a měsících, totiž že neméně ekonomicky náročné je podporovat dotacemi výrobu z oněch solárních panelů, zvlášť když se z nich nečekaně stane investorský hit a začnou po celé zemi růst jako houby po dešti.
Abych se nějak dostal k závěru… Dnes už snad všichni v této zemi víme, že údajný přebytek elektřiny nikdy nebyl. Že stát k prosazování alternativních zdrojů přistoupil příliš lehkovážně (snahu ovlivnit trh státními zásahy, tedy dotacemi, trh opět využil pro sebe, jak už to tak obvykle bývá). Že životnost uhelných elektráren je omezena životností ložisek uhlí, na kterých stojí. A že české elektrárenství musí být přebytkové, protože v okolních státech není dostatek zdrojů elektřiny, kterou bychom k nám mohli v případě potřeby dovézt (vlastně dovést) po drátech přenosové soustavy (i kdybychom k tomu měli dostatečně kapacitní příhraniční propojení).
To všechno – nejen mediálně extrémně zajímavou hrozbu zvýšení cen elektřiny – budeme řešit v aktualizaci energetické koncepce státu, kterou musíme v nejbližších měsících zpracovat a předložit veřejnosti i vládě.
Martin Kocourek
Evropská dluhová brzda – pozdě, ale přece
Takže Evropská unie chce, zatím ústy německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho, prosadit do ústav členských zemí Eurozóny protidluhové brzdy? Pozdě, ale přece, chce se mi říci.
Martin Kocourek
Sociální demokraté se tetelí radostí, že penze řeší někdo jiný
Skutečnost, že tento týden v Poslanecké sněmovně prošly do druhého kola klíčové reformní zákony v oblasti zdravotnictví a důchodů, je zdánlivě pozitivní jen pro nás coby vládní koalici. Přinejmenším proto, že je důkazem naší schopnosti shodnout se na věcných řešeních, pokud se k nim přes vnitřní koaliční (a možná spíš vnitrostranické) problémy dostaneme.
Martin Kocourek
Co se stane, až do Porýní nebo Bavorska přijde tsunami?
Začnu dvěma výňatky ze zpráv na téma německé jaderné energetiky na idnes.cz. První je ze 7. září a pod titulkem «Německé jaderné elektrárny budou fungovat déle, prosadila Merkelová» se v něm mimo jiné píše: «Německá kancléřka Angela Merkelová prosadila, že místní jaderné elektrárny budou moci vyrábět elektřinu až o 14 let déle, než se dosud počítalo. Koaliční dohodu musí ještě schválit parlament. Merkelová jí však chce poslat jen do dolní komory, ve které má koalice většinu. Horní komoru hodlá vynechat. Středopravá německá koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) se dohodla, že sedm bloků postavených před rokem 1980 ponechá v činnosti o osm let déle, než počítá stávající plán. Deset novějších zařízení pak bude fungovat o 14 let déle. V praxi tak mohou elektrárny v zemi fungovat i po roce 2040.»
Martin Kocourek
Náklady na nemilované politiky stát neruinují
Různí lidé, známí i neznámí, čas od času zavzpomínají na někdejší slova Václava Havla o „blbé náladě“ v naší společnosti a vyvozují z nich závěry pro naši nynější realitu. Dopustím se toho též, ale jen proto, abych ukázal, že si někdy náladu kazíme sami.
Martin Kocourek
Nic proti angličtině – ale němčina pro nás nemůže být druhořadá řeč
Konec přechodného období na volný pohyb pracovních sil v sousedních zemích je samozřejmě dobrou zprávou. Neměli bychom však zároveň očekávat, že se v noci ze 30. dubna na 1. května počet našich občanů pracujících v Rakousku a Německu razantně zvýší.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Varšava jako první polské město zakázala kříže na úřadech, opozice se bouří
Varšava jako první město v převážně katolickém Polsku zakazuje kříže v městských úřadech a...
Texaský guvernér omilostnil muže odsouzeného na 25 let za zabití demonstranta
Guvernér Texasu Greg Abbott udělil milost muži, odsouzenému k dvaceti pěti letům vězení za to, že v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Sevastopol a další přístavní město...
Ruské letouny omylem svrhly nejméně 38 bomb na vlastní území, píší i ruská média
Nejméně 38 leteckých bomb svrhly ruské letouny za poslední tři měsíce na ruské a okupované území na...
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x